Alexandru Andries Ženy jsou podobné písku Muži ti jsou udělání z masa Ženy vytvořené z oceli Snad by to opačně mělo být Buh se ovšem někdy pomýlí Ženy říkaj, že ony jsou z masa Muži prý jsou tvory z oceli A pročpak je noc vlastně černá A životy jako hotely? Ženy jsou podobné písku Cítí poryv větru, každý dech A nevrací co vzali, tak jak písek Ženy jsou […]

Autor: Agnieszka Osiecka (słowa), Katarzyna Gaertner Maryla Rodowicz Gonią wilki za owcami HONÍ SE VLCI ZA OVCEMA honí se vlci za ovcema a chlapi zasa za ženskýma a dívky touží po vdávání a zlodeji, a zloději štěstí shání dobrý pánbúh svět vystrouhal z toho dřeva nejtvrdšího zdařil se mu – nezdařil se mu neptejte se, nemá to cenu honí se vlci za ovcema sdělal […]

AGNIESZKA OSIECKA MILENCI Z KAMENNÉ ULICE oči mají modré a šedé pár drobáku v kapsách na kino živí se pívem i chlebem mrznou jím ruce zimou milenci z Kamenné ulice prstýnky, květy nemají milenci z Kamenné ulice Shakespeara vubec neznají po večerech na schodech, pod bránou dotýkají se ruce sedřené někdy tak čekají na ráno šaty jsou staré a uválené milenci z […]

ADRIAN PAUNESCU ŽIVOT VE SMÍŠENÉ ČTYRHŘE Bydlím tady, ale zdá se jakby v dálce Osamělý, smutný, čím dál víc Nemám sílu rvát se v ňáký válce Jsem v hradu z knížek, těch mám na tisíc Má víra je pouze zbožné přání V modlitbě já nechci ustrnout Všechno je poněkud promíchaný Život je plus a mínus je smrt A přece mne opustilo štěstí Povahu měl jsem jako […]

ADRIAN PAUNESCU VYNUCENÁ LÁSKA ŽITÍ Miluju jí. Jak ubohé. Blázen. Romantik Život i smrt. Strach se tam nesmí plést Líto mi je těch, co neměli sílu tohle nést Jsem pořád v sobě, jako poustevník Život a smrt, dva rozličné světy Jak to ukazuje mapa politiky Já nepřestanu milovat tvář té dívky Uvězněn v poutech, rosa zdobí květy Miluju jí. Mořený jasen. Slza nám […]

ADRIAN PAUNESCU TESKNÍM chybíš mi a nechci vidět druhé podívej jak teskním po čistotě nenalezené teskním po tobě jsem tebou cítím tě v sobě nevím jak nevím proč chybíš mi tak, jako domov tak ať!

ADRIAN PAUNESCU TEPRVE NYNÍ pocity pod psa a v prsou šrám jak drát obvaz už měsíc řeku krve zhatil teprve nyní jsem tě začal milovat když cítím, že jsem tě navždy ztratil najednou voda odnesla tě, slečno a pak jen rána a padl dolu most v gestech mých zbylo mínus nekonečno konstrukční chyba zavelela Dost jak se to k sakru mohlo doopravdy stát? válčim se sluncem, s […]

ADRIAN PAUNESCU SIROTCI Být člověkem je těžší, než velet celýmu světu My nemáme jména . Ale kolik lidi bezejmenných je tu? Viděli jsme v jejich domech tvrdost, hanbu, rdění Nejhorší je však prožít a spoznat sebezapomnění Mezi námi jsou i špatní a mnozí se za to stydí Nejhorší jsou však ti, co nenávidí lidi Jaký to osud pohrál si, s rodiči i s námi Že na Zemi […]