Branko Miljković JEDEN MALÝ KVÍTEK jeden malý kvítek neříkal žádná slova, nic a přesto znal tajemství Slunce a každou z pozemských tajemnic jeden malý kvítek ani se nepohnul z místa a dobře znal, že jej sytí světlo, vzduch a voda čistá jeden malý kvítek číst a psát neumí zná však, co je život a svět a nádherně voní

ZORANA PAVIĆ PÝCHA A LEŽ nocí, když ode mne pryč odcházíš všechno bude, jako kdybys tady byl pouze v srdci se naděje ztrácí pro nás dva i pro naše sny bolí mne to, přesto plakat nechci ženské srdce nesmí naříkat u rozchodu zapálim pak svíci, o té chvíli se mi bude zdát nocí světla našich cigaret jsou jako hvězdy, jsou jako tajný znak odcháziš lehko, nebudeš se […]

On se pomstí /Skupina Trio Royal – orig. Ceausescu se razbune/ jsou chudí a hlad je kosí přesto denně Boha prosí učiň, Pane, ze své síly abychom už lépe žili Těžkou dobu dnes žijeme těžko o chléb bojujeme Obraz ten nás pořád děsí že život bude ještě těžší Marně lidé vzpínaj ruce když zabili svého vudce Na smrt vedli dvoje lidi Nebe soudí, nebe vidí […]

Maryla Rodowicz Do łezki łezka – SLZY JSOU VŠUDE autobusy rozplakané deštěm vozí lidí k sobě i od sebe po lesklém mokrém asfaltu který je jak černé hvězdné nebe týden už, co prší v tom mém městě vlhkost stéká po srdci i šatech z autubusu rozplakaného deštěm počítám hvězdy na mokrém asfaltě slzy jsou všude dokud modrá nebude v té smutné barvě blue jako […]

Vasile Voiculescu Osamělost Usnul jsi v parku a noc tě hladí v jejím chrámu spálil jsi si obě ruce rýhy na holé zdi vinou se jak hadi veliké kapky rosy a tvé smutné srdce kolem jsou jenom nekonečná údolí mlha se plazí,obestírá horizont vody odchází potichu, ani to nebolí proti proudu do velikých vod Pak v myšlenkách se osamělost zrodí a kráčí bosou nohou, víří […]

NEDA UKRADEN VEČEŘE večer je, tak ať je květy jsou, tak ať jsou svíce hoří, tak ať hoří víno je, tak ať je homár leží na talíři, tak ať je, tak ať je ty tady nejsi, tak ať, tak ať všechno se ztráci tak ať je, tak ať je naše láska daleká je tak ať je, tak ať je mach a tráva nás pokrývá mizí vše, mizí vše prosím tě, už zapomeň naše láska už mrtvá je

NEDA UKRADEN SLUNEČNICE žhavé slunce, ty zajistě to víš o mém synu, drahém synu mém který odešel tak dávno vichr války jej unesl tak dávno rěkni, kde je a utiš múj bol řekni, jenom mi slunce, řekni kde jej má hledat stařičká máma kde nalezne jej, matka bolavá raduj se matko, slunce odvětí v objetí květin tvúj syn spočívá rúže, matko, překrásné rúže jej […]

NEDA UKRADEN NENÍ MI LÍTO nemám tě dnes už více jen vzpomínky a žár svíce teď jiné říkáš slova které jsi kdysi říkal mně není mi líto není mi líto, ne, není mi líto není mi líto protože možná si vzpomínáš ne, není mi líto teď stúl prostíram jenom pro mne neslyším více kroky tvé ne, nečekám tě na balkoně uvadl kvítek, nerozkvet´ není mi líto není […]

MIROSLAV MIKA ANTIĆ STRÁNKA Z DENÍKU nic jí neřeknu prostě neřeknu ona je tak povrchní obyčejná kráva my jsem frajeři my z osmé třídy máme ruce v kapsách a hvízdame pomezi zuby neřeknu jí to prostě neřeknu ale když se zakouká do někoho jinýho budu tím nejhoším grázlem ve škole

MAGDA UMER PÁLENÍ V PECI není mu asi dobře na světě když se přimlouvá k peci: ach, pícko, pícko, máš prsníky ženy hořké a bílé není mu asi útulně na světě když tak chvátá do pece: ach, pícko, pícko, se ženskými prsy s teplým bokem, hladkým a modrým není mu asi teplo na světě když se tak toulí k peci: ach, pícko, pícko se ženskými prsy s teplým bokem, […]