neposlušný občan

Djordje Balasevic
Boza zvani pub
Pub zvanej Boža

tohle je příběh, kterej vyprávím moc rád
je to příběh o pubu zvaném Boža
jedni jej chválí, druzí by jenom láli
ten třetí je muj kamoš
skaženej tak jak skaženej zub

odsud až do Pešti
a do Srema na jih
všichni šíří zvěsti
o černém klubu hráču
říkám vám, že nikdo z nich nehrával na dluh

a všichni se slézají jak dnes
a nikde takový pub není jako Boža pub

muj kámo měl prachu a byl v ceně
to každej znal více méně
o tom se nekecalo ani za ten svět
on měl býti zvěrolékařem
osud ho však vrhl právě sem
a pak žil v hasardu
jako hráč už po celej věk

ten vám mastil karty
jakoby přes ně viděl
furt v pohodě jen na svině vždycky byl jak pes
a když se semlel malér
tak opakoval stejnej verš

všichni ještě pamatují jeho vtip
že větší malér než Boža pub už nemuže být

bez makačky moc prachu milej bráchu
flákat se a vždycky leháro mít
a kukuč tvrdý a lepkavý prsty
já přesto fixluju o něco líp

a karty jsou kurvy
promiňte, že kleju
já jenom vyprávím, jak jsem slyšel
a tak jako mně lhali, lžu i já vám

ten příběh znají ďáblové i popi
neboť mnozí ničemové dále neplechu tropí
hráč se skrejvá a krčí v každém z nás
a jenom tiše čeká na pravej čas

jednou jsem hrál karty s ňákym ruským emigrantem
to byl lichvař prachatý jak kníže a byl máj
a hrál taky poštmistr Musa láskyplně zvaný Pusa
a ještě ňáky pašerák, kterýho honil celý kraj

to byla partička, ještě se mluví o ní
kibicové v transu, ledový pot se roní
na stole hromada peněz
už ani nevím kolik

a znáte ten příběh o něm
když s tím slavným baronem
hrál po čtyři dny, to byl páni boj
vše bylo o šťastný kartě
když jej obehrál o fiakr
černého koně, hodinky a zbroj

baron pak kecal, že to proto, že je starej
že příliš chlastal, tak nad vším ztratil soud
ale to říkávaj všichni co prohrávaj
aby mohli líp zapomenout

neboť všichni někde něco ztrácej
jenom nikdy Božu, ten slavnej pub

S věrností to byla u něj rána
nepodal se na Tarzana
se ženskýma to měl jak zajíc
měl jich několik a pak chvíli zasa nic
vždyť to všichni vědí dobře
že ženská je jedno eso navíc

láska je hrou, ve který se často nedá blufovat
srdce se dobejvá húř,než nedobytní sejfy
von měl svý dámy, které musel furt milovat
káry, píky, srdce a trefy

a byl jím věrnej všem až do Soudního dne
pub zvanej Boža

pánové drazí a pak jednou zmizel beze stopy
a to celýmu příběhu dává divnej tón
ňáci pošukové přísahali
že v Somboru viděli
jednoho týpka, co byl přesně jako von

možná jej karty zaváli do Vídně nebo Prahy
dlouhou dobu vo něm nikdo neměl šajn
jestli se po světě potlouká ještě dál
anebo už ten svuj zápas vzdal

pak by s anděly na vrcholku nebe
raub, blackjack a preferans hrál