neposlušný občan

Vyplazený jazyk

Už se smyčka kolem krku ovíjí
Vlákna provazu řežou do žíly
A čekají,jen čekají
Na ty,co nebyli ještě natolik mrtvými
Aby tu frašku zvanou život dožili

Nohy se klepou,stojím na židli
Jsa fascinován Ďáblem v černé noci
Já pouze měním své obydlí
A Bůh mi není zrovna na pomoci

Po zádech pot mi stéká
Lechtá kůži
Do střechy vítr tluče s kapkama dešťovýma
Nevěsta ve dveřích celá v bílém volá:
Tak pojď muži
Ptáci už odletěli,pojď poletíme s nima

Odrážím se od židle nohou v botě
Po dráze ptačí vzhlédám
Smrt neví vůbec nic o životě
A já jsem dostal křídla
A pod nebem létám

Sahal jsem andélům
Na labutí peří
Teď padám do prázdna
A Bůh se směje
Zpívám a chroptím
Že věřím,ach,já věřím
Na věčnou pravdu beznaděje

A teď tu visím
Jak obraz v galerii
Pro ty,co doufají,že ješté žijí
Bláhová víra
V zádech je mrazí
Když se na ně směju
A vyplazují jazyk

16,8,2000 nadránem