neposlušný občan

Tančila v objetí rudé záře

Ewa Demarczyk

/czerwonym blaskem otoczona/

tanečnicí byla v proslulém kabaretu
a její vůňě do šílenství přiváděla sál
jak hvězda na nebi skvěla se světu
v kruhu ctitelů vládl její šarm

když jednou hráli tango, ona se nesla
tančila lehko před publikem kroužíce
spatřila muže v jedné z lóží, hleděl z křesla
pak za něj promluvila růží kytice

refr.
Tančila v objetí rudé záře
Půvabně vystírala paže
Měla tak hezké, zardělé tváře
Tančila tango sví
Podobna zjevení z krajiny zázraků
Tančila tango sví

Seznámili se a krátce na to našli k lásce klíč
Plnil jí všechna přání, co jí z oči čet
A její tíha byla záhy pryč
Však smutek míval, když líbal její ret

Ženatej byl, no přešlo ho již dávné zalíbení
Chtěl se s ní rozvést ve vší slušnosti
Promiň mi lásko zklamání i chvění
Obelhal jsem tě, teď mi bolest sahá do kostí

Tančila v objetí rudé záře
Půvabně vystírala paže
Hořel jí klín, hořeli hezké tváře
Tančila tango slz

Neplakej, utři slzy z víček
My na chviličku jenom rozloučím se
Naleznem opět k naší lásce klíče
A štěstí zlaté sny

Utekl rok od chvíle, kdy jí naposledy líbal
Chodila bledá, táhla se jak stín
A i když nejeden k ní zalíbené vzhlídal
Pokorně čekala, zamčený měla klín

Až přišel list, radostí pláče z plných plic
Otvíra nedočkavě, touha jak svatozář
Několik řádků: Já nevrátím se víc
Dej Ti Bůh štěstí, neshlédnu více Tvou tvář

Tančila v objetí rudé záře
Půvabně vystírala paže
Měla tak hezké, zardělé tváře
Jenomže oči se zvláštně třpytí

Bouře sálu, ona chvěje se i sklání
VýSTŘEL tichý, tichý výkřik umírání
Můj Bože! Krev teče! Je konec snů,
Konec milování
Poslední tango zní