ADRIAN PAUNESCU
TEPRVE NYNÍ
pocity pod psa a v prsou šrám jak drát
obvaz už měsíc řeku krve zhatil
teprve nyní jsem tě začal milovat
když cítím, že jsem tě navždy ztratil
najednou voda odnesla tě, slečno
a pak jen rána a padl dolu most
v gestech mých zbylo mínus nekonečno
konstrukční chyba zavelela Dost
jak se to k sakru mohlo doopravdy stát?
válčim se sluncem, s měsícem, bych to zvrátil
teprve nyní jsem tě začal milovat
až když už cítím, že jsem tě navždy ztratil
najednou mluvíme každý jiná slova
jazyky zmrzli v cizích jazycích
hranice mezi ano a ne je tu znova
a svědek čas stojí ve dveřích
Celá debata | RSS tejto debaty