Djordje Balasevic
Kao rani mraz
Jako časný mráz
polem kráčí hosti svadební
nejsou mý, nýbrž bráchovy
to, že bratr je mladší ode mne
více nikdo si nepřipomene
všichni zapřáhli bílé pegasy
konvalinka v klopě nic neskazí
fidlikantu plno ve třech fiakrech je
chybí jen ten, kdo pořád hubuje
promiň mi, ty moje stará ráno
promiň mi, štěstí Bohem dáno
beze slov jsi na schodech stála
a na muj život ta tvá tíseň padla
jako pokání, jako časný mráz
hledala mne jedna, jako ty
já už moh bejt dávno ženatý
však srdce se jako dítě brání
dotýkání a milování
promiň mi, moje dávna ráno
promiň mi štěstí Bohem dáno
pod nebem je ohnivě i sněžně
jenomže málokdo umí zabít něžne
abys to nepocítil
jako časný mráz
polem kráčí hosti svadební
všichni bratři mýmu bráchovi
mladá, rozjásaná partie
lepší dneska jak bohatství je
polem sudy válejí
kluci do vzduchu střílejí
muzika ta nekončí
když se s duší rozloučí