Antonina Krzysztoń – Nie zapomnij kochanie
NEZAPOMEŇ LÁSKO
nezapomeň lásko
zapálit jednu z lamp
aby se poutník unavený
necítil tak sám
ptáci usnuli, nebe pokrývá mrak
se zimou se loučí, odlétá každý pták
zda-li není nejdúležitější snad
aby lampy svým světlem nesli naději tam,
kde není světla dost ?
sviť, sviť, prozáři každou tmu
vrať naději těm, kdo odsud pryč odejdou
nezapomeň lásko
zapálit jednu z lamp
aby se poutník unavený
necítil tak sám