ADRIAN PAUNESCU
ŽIVOT VE SMÍŠENÉ ČTYRHŘE
Bydlím tady, ale zdá se jakby v dálce
Osamělý, smutný, čím dál víc
Nemám sílu rvát se v ňáký válce
Jsem v hradu z knížek, těch mám na tisíc
Má víra je pouze zbožné přání
V modlitbě já nechci ustrnout
Všechno je poněkud promíchaný
Život je plus a mínus je smrt
A přece mne opustilo štěstí
Povahu měl jsem jako kameny
Osud mne chtěl přes oheň vždy vésti
Popel zbyl, kde byly plameny
A já padám, jak si to hra žádá
Zbyl ze mně jen muzeální kus
Přesto Bohu děkují, když padám
I když pozdě, plný oči slz